miniBrownfields

Právě skončil zimní semestr výuky, ve které jsem se opět věnoval tématu minibrownfields.

This slideshow requires JavaScript.

MiniBrownfields, tak jak jsem tento okruh zadání pojmenoval v roce 2005, představují návrhy miniaturních staveb na brownfield parcelách (opuštěných, zanedbaných, nevhodně využitých, marginálních, živořících) o minimální rozloze (cca 50-100m2) a neobvyklé konfiguraci, situované zpravidla v atraktivní poloze (v zóně A nebo B) v centru města Brna.

Tyto lokality nalézáme tam, kde se v důsledku vývoje okolní zástavby, se změnami vlastnictví a v důsledku nevhodné parcelace, objevily jako zbytkové, nezastavěné a bujnou vegetací porostlé plochy. Jejich přítomnost a přehlížení nás podněcují k intervenci a stávají se předmětem zájmu našeho studia. MiniBrownfields projekty následně ověřují architektonické koncepty v podobě miniaturních staveb aktivujících potenciál území a obnovujících kvalitu životního prostředí.

Ve studiu se zaměřujeme na materiálovou a konstrukční logiku, vnímavost k řešení detailu, snadnou montáž, technický experiment, kvalitní technické zpracování a úroveň grafického vyjádření. Přitom se opíráme o zkušenosti architekta Samuela Mockbeeho (Rural Studio, Alabama), často i kontroverzní tvorbu architektů Yoshiharu Tsukamota a Momoyo Kaijimy (Ateliér Bow-Wow, Japonsko), Reina Kortekniho a Mechthilda Stuhlmachera (Korteknie Stuhlmacher, Holandsko), Yasuhira Yamashita (Ateliér Tekuto, Japonsko), Santiaga Cirugedy (Urban Perscriptions, Španělsko) a konceptuálních umělců Dana Grahama (USA), Roberta Smithsona (USA) a dalších.

Malá zanedbaná území v centrech měst, která přehlížena ničí kvalitu veřejného prostru a snižují jeho atraktivitu, ekonomickou výnosnost a využití nelze obvykle ani řešit tradičními nástroji plánování a projektování, proto vyžadují neobvyklá alternativní řešení.

Toto téma se objevilo již dříve v Japonsku (Tokio, PET architecture, 2002), v Portugalsku (Lisabon, Urban Voids, 2007) a následně se přeneslo i do ostatních zemí. U nás bylo popularizováno akcemi s názvem Městké zásahy (Praha 2010, Brno 2011), kterých se také zúčastnila i řada studentů, kteří již dříve prošli mým ateliérem.

Motto letošního ateliéru znělo: miniBrownfields: crossing a stream a pro lokalizaci jsme vybrali brněnský přednádražní prostor, který je značně roztříštěný, nepřehledný, s řadou maligních zákoutí, nadřazený dopravě. Anglický název jsem zvolil proto, že zadání zpracovávali zahraniční studenti z Estonska, Portugalska, Francie a také ze Slovenska.

Hlavní tramvajová trasa, lemovaná automobilovou a pěší dopravou v jednom monotónním a kontinuálním páse, táhnoucím se v úpatí kamenného ostrohu Petrov je oným dopravním „proudem”, který se snažíme „překřížit”.

V jednom případě opravdu navrhujeme nové pěší přemostění (Matej Halinár). Tento most doplňuje kaple ticha (Liis Uustal). Jinou variantou je polyfunkční dům podle záměru územního plánu (Ana Heleno). Ve východní části přednádražního prostoru řeší nový trolejbusový terminál dva studenti. Jeden návrh předpokládá zastávku trolejbusu na terénu, zastřešenou hmotou veřejné bibliotéky a pochůzích zelených teras (Pierre Delahaye). Druhý návrh umisťuje zastávku trolejbusu a automobilovou dopravu pod zem, zakrytou restaurací a výstavní galerií (Mariana Alves). V jednom případě jsme také řešili nový potenciální brownfield prostor, který by vznikl po přesunu nádraží do „odsunuté polohy” na místě stávajících peronů a kolejiště, který transformujeme na víceúrovňový cyklistický park s mediatékou (Gaël Bouyer).

Na závěr, moje poděkování za spolupráci při ateliérových kritikách směřuje také k panu architektovi Milanovi Kramolišovi.

Související odkazy: Facebook miniBrownfields, fotogalerie