Soutěž na návrh nového muzea současného umění v Buenos Aires v Argentině byla pro mně především příležitostí k vyjádření svých úvah nad parametrickým modelováním ve spojení s origami a jejich praktického uplatnění v architektuře. Podobnému procesu kreativní tvorby vyučuji i svoje studenty na Fakultě architektury VUT v Brně.
Můj soutěžní návrh je tedy výsledkem řízeného tvůrčího procesu hledání vhodné formy stereotomní konstrukce s ohledem na vytvoření plynoucího prostoru a dynamického tvaru.
Budova nového muzea současného umění je navržena s ohledem na jedinečnost místa – nábřeží s lehkým ocelovým mostem v metropolitním městě Buenos Aires, hlavním městě Argentiny.
Mým záměrem bylo vytvořit budovu tvarově a hmotově odlišnou od svého okolí – hranatých budov bývalých doků a skladišť z režného zdiva. Návrh je výjimečný svojí ladnou bílou křivkou, která nalézá inspiraci v tanci – zvlněné perlové tkanině dámských šatů a ve vodním světě – ve škole ryb. Obě svojí dynamikou podporují myšlenku vytoření moderní dynamické kulturní instituce s proměnlivým obsahem a nekonformním vzhledem a současně umocňují architektonický účinek v kompozici se vztyčenou lávkou Puente de la Mujer Santiago Calatravy.
Budova muzea je navržena jako lehká samonosná superkonstrukce, která je navržena s ohledem na orientaci jednotlivých segmenů ke slunci, přičemž plášť filtruje přímé denní světlo a rozptýlené ho vpouští do monochromatického interiéru. Vnější plášť budovy je tvořen mozaikou střídajících se matně bílých neprůsvitných vypouklých trojúhelníkových skořepin a leskle bílých průsvitných vydutých skořepin. Vnitřní dynamický prostor muzea je zvlněn a má proměnlivou šířku a sklon obvodových stěn. Výškové uspořádání výstavních síní vychází z požadavku zadání a vyjma galerií 02 a 03 v posledním 3. patře mají ploché prosvětlené stropy. Ve středu dispozice je umístěno protáhlé prohnuté ztužující a servisní jádro s výtahy, záchody a se schodišti.
Nosnou konstrukci budovy tvoří ocelová příhradová konstrukce z trojúhelníkových polí. V příhradové síti se střídají plná a prázdná pole.
Plná neprůhledná pole tvoří ocelové skořepiny, zhotovené NC stroji a robotickým ohýbáním. Některé skořepiny, které vpouštějí do budovy nepřímé světlo (vyhodnoceno na základě počítačového modelu), mají kruhový otvor s prosklením. Ocelová skořepina tvoří vnitřní stranu obvodové sendvičové konstrukce. Střední vrstva je tvořena tepelnou izolací Rigid PIR Insulation BRUFMA, o lehké váze a současně s výbornými požárně izolačními vlastnostmi. Vnější vrstva sendvičové konstrukce je tvořena skořepinami vyrobenými z velmi lehkého a tenkého kompozitního materiálu – sklobetonu (GFRC – Glass fiber reinforced concrete), který zaručí dlouhodobou odolnost ocelové konstrukce před účinky vnějších vlivů a před přehříváním obvodové konstrukce. Prázdná pole nosné konstrukce jsou vyplněna zasklením izolačními dvojsky z vnitřní strany a laminátovými skly Cricursa Cridecor® screen-printed laminated glass z vnější strany. Sendvičová konstrukce je bílá z vnější i z vnitřní strany a částečně propouští nepřímé denní světlo do interiéru.
Venkovní plochy jsou vydlážděny kamennými deskami Madre Perla – ze sytě zeleného argentinského kordieritu s cílem zajistit důstojnou a kontrastní podstavu filigránské stavbě.
Mezinárodní architektonickou soutěž na návrh Nového Muzea současného umění v Buenos Aires, zorganizovala v březnu 2012 pod obchodní značkou [AC-CA] londýnská společnost Vertadis. Hlavním posláním soutěže bylo vytvoření progresivních současných designových nápadů – vítězné návrhy.
Publikováno rovněž na těchto webových stránkách:
3D Dreaming: Architecture From a Digital Point of View
ARCH.CZ architektura online
…
This competition provided a unique opportunity for me to express my reflections of parametric modeling in combination with paper folding and put it into practice. I also teach a similar creative approach to my students at the Department of Theory at The Faculty of Architecture BUT.
My proposal is therefore the result of controlled creative process of form-finding, appropriate application of a stereotomous construction based on paper folding, while aiming at creating a unique fluid space and dynamic shape.
The New Contemporary Art Museum building is also designed with regard to the uniqueness of the place – an embankment with a bridge in the Heart of Buenos Aires, the capital of Argentina.
The intention was to create a building with its mass and shape differing from its surroundings – rectangular buildings of the former docks and warehouses of face-bricks, exempting with its graceful white curve, that finds inspiration both in in dance – an undulating Pearl fabric and in water world – a school of fish that support the idea of a dynamic cultural institution with a variable content and nonconformist appearance and simultaneously enhance the architectural effect of the composition of the erected bridge Puente de la Mujer by Santiago Calatrava.
The museum building is designed as a lightweight self-supporting superstructure with all of the structural elements carefully evaluated according to their individual orientation to the position of the sun. The outer shell of the building filters the direct sunlight and injects the diffuse daylight into the monochrome interior. It consists of a mosaic of alternating matte opaque white triangular convex steel shells and shiny white translucent hollow glass shells. It creates a dynamic and curly space inside the museum of variable width and slope of walls. The vertical arrangement of the exhibition halls is based on the required specifications. All exhibition galleries except 02 and 03 situated on the top floor have flat illuminated ceilings. In the middle of the plan there is a tapering bent of a reinforcing and service core with lifts, rest-rooms and staircases.
The supporting structure of the building consists of steel lattice structure of triangular fields. The lattice network is composed of alternating full and empty fields. Full fields are composed of opaque robot-folded steel shells cut by NC machines (based on the paper prototype designed specifically for this project). Some shells, that admit indirect light into the building (the evaluation was based on a parametric model), have a circular glass opening. The steel shell forms the inside perimeter of the sandwich construction. The middle part is composed of a thermal insulation a rigid PIR insulation BRUFMA that is lightweight and has excellent fire insulation properties. The outer layer of the sandwich structure is made of prefabricated shells made of GFRC – Glass fiber reinforced concrete – a very light and sustainable material, that will guarantee long-term durability of the steel structure and will protect it from the effects of external influences such as overheating. Empty fields of the structure are filled with insulating double glazing from the inside and with Cricursa’s Cridecor screen-printed laminated glass from the outside. The sandwich construction is white on the outside as well as from the inside and partially transmits the indirect daylight into the interior.
The outside areas and the Open-air exhibition spaces are paved with saturated shade of green stone – Madre Perla – a green Cordierite from Argentina in order to provide decent and contrasting base for the filigree white structure.
The International architectural competition for the New Museum of Contemporary Art in Buenos Aires, was organized in March 2012 under the [AC-CA] trademark of Vertadis Ltd, London. The main mission of the competition was to create a progressive contemporary design ideas – winning entries.
Also published on the following websites :
3D Dreaming: Architecture From a Digital Point of View
ARCH.CZ architektura online
…
JIRI PALACKY 