About Jiri

Jsem manželem, otcem 3 překrásných dětí, architektem a na vysoké škole učím mladé kreativní studenty… I am a husband, father of three beautiful children, an architect and I teach creative university students.

Recenze knihy Free to Focus

Přibližně za 14 dní, 9. dubna 2019, vyjde kniha Free to Focus amerického autora Michaela Hyatta, kterou jsem měl možnost přečíst ještě před jejím vydáním a níže vám přináším její recenzi.

Valí se na vás vichřice nesčetných úkolů a závazků? Dovedete si představit jaké by to bylo, kdybyste ročně dokončili alepoň 700 úkolů ročně na kterých vám skutečně záleží a jsou ve vaší sféře vytouženého? Michael Hyatt vás provede třemi kroky (zastav se, ořež a jednej) které jsou klíčové pro vytvoření a realizaci dlouhodobě udržitelné osobní i firemní produktivity (systému Free to Focus).

Kniha je určena aktivním lidem, hledajícím prostor pro soustředění, všem kteří se rádi (i neradi) ptají po podstatě věcí, zamýšlí se nad svým životem a jeho směřováním (nebo si tuto otázku pokládají poprvé), mají problémy s náhlou nebo i dlouhodobou přemírou úkolů a hledají v životě cestu a směr, ale i těm kteří už mají plánovací systém zavedený a chtějí ho vylepšit. Principy popsané v knize nejsou nové (opírají se o studium literatury a o výsledky výzkumu), pokud ale očekáváte povrchní rady na zvyšování produktivity, tak zde je systém který jde do morku kosti a ukáže vám kde chybujete, co máte zlepšit, zavést, nebo (především) přestat dělat.

Autor v knize předkládá souhrn jím ověřených strategií a nástrojů produktivity, které pomáhají čtenáři (mám ověřeno na sobě) uspořádat si život a hodnoty tak, aby si člověk dokázal vytvořit prostor pro rozhodnutí se soustředit na realizaci jen těch 3 nejdůležitějších úkolů (denně, čtvrtletně, ročně), které pomáhají soustavně posouvat jehlu dopředu a přitom z dlouhodobého hlediska vedou i k naplňování našeho životního poslání, zdravým návykům a udržitelnému životu.

Myšlenka knihy stojí na 3 základních krocích (zastav se, řež a jednej) a každý krok se skládá ze 3 navzájem se podporujících akcí (zastav se = formuluj, vyhodnoť, omlaď = 7 praktik pro udržitelný způsob života), (řež = eliminuj (prořezávej svůj kalendář), automatizuj, deleguj), (jednej = konsoliduj, označuj a aktivuj). Při osvojení si těchto kroků vzniká ucelený sebeopodporující systém, který i za nepřízně okolností (včetně procházení různými stádii života) pomáhá jít aktivnímu člověku v životě dál k naplnění jeho poslání. Autor často dává konkrétní příklady, které si lze osvojit a ihned začít používat.

Kniha je vyjímečná v tom, že se dotýká všech oblastí lidského života (i vyrovnání se s minulostí, pokusů a omylů) a uvedení doporučených postupů do praxe je závislé na ochotě svůj život vědomě měnit a cílit (i ve prospěch odpočinku a věnování se rodině a dětem). Autor jednotlivé kroky čtenáři detailně popíše, dokládá je příklady ze životních příběhů absolventů jeho kurzů a každou kapitolu uzavírá praktickým cvičením a je podepřeno on-line materiály ze stejnojmenného kurzu, dostupnými na FreetoFocus.com/tools.

Kniha se dobře čte a doporučuji ji všem kteří si chtějí vytvořit prostor pro soustředění.

For English speaking audience, here is my review of #FreeToFocusBook on Goodreads in English.

Reklamy

Urban kit / (re)claim the city

V závěru roku 2014 jsme připravili k publikaci knihu s názvem Urban kit / (re)claim the city, s podtitulem Specifické postupy v procesu navrhování objektů generované propojením tématu taktického urbanismu a origamické architektury. Kniha shrnuje poznatky výzkumu zaměřeného na propojení strategického plánování a origamické architektury, kterému jsme se věnovali na Ústavu teorie FA VUT v Brně v roce 2014.

team

Na předmětu výzkumu a na vydání knihy se spolupodíleli autoři Jiří Palacký, Pavel Stříteský a Jakub Novák.  O tomto zajímavém propojení oborů architektury, urbanismu a designu se můžete dočíst více v elektronické verzi knihy. Publikace byla vytvořena v rámci Individuálního rozvojového projektu 2014, RP9042100502.

At the end of 2014, we have prepared for publication a book titled Urban kit / (re)claim the city, with the subtitle Specific procedures in the process of designing objects generated by linking the themes of tactical urbanism and origami architecture. The book summarizes the findings of the research focused on linking strategic planning and origami architecture, that was elaborated at the Department of Theory of FA BUT in 2014.

The co-authors of the book and the subject of research are architects Jiri Palacky, Pavel Stritesky and Jakub Novak. You can read more about this interesting link in the fields of architecture, urbanism and design, on the web at issuu (above). The publication was developed in the context of an Individual development project 2014 RP9042100502.

Citace/Quote:

PALACKÝ, Jiří, Pavel STŘÍTESKÝ, Jakub NOVÁK. Urban kit / (re)claim the city: Specifické postupy v procesu navrhování objektů generované propojením tématu taktického urbanismu a origamické architektury. Brno: FA VUT v Brně, 2015. ISBN 978-80-214-5084-4. Dostupné z: http://issuu.com/pavel.stritesky/docs/urban_kit_-__re_claim_the_city_issu

Brno miniBrownfields 2014

Z úvodního slova při otevření výstavního pavilonu miniBrownfields (Jiří Palacký)…
výstava se konala v době od 15.5.2014 do 16.6.2014

Vážení hosté, studenti, kolegové i náhodní kolemjdoucí, vítejte u pavilionu brněnských minibrownfields. Rád bych přivítal i zahraniční hosty slovy: dear visitors, welcome to the Brno minibrownfields pavilion.

článek publikovaný v časopise Události na VUT 6/2014

článek publikovaný v časopise Události na VUT 6/2014

Tento pavilon, kde jsme se dnes sešli, je pomyslným rozšířením podzemních výstavních prostor, které znáte jako Myšinu, s tím rozdílem, že představuje práce studentů Fakulty architektury, budoucích architektů a územních plánovačů, zdárně odolovává větru a dešti, přestože je pouze dočasný.

Tuto formu jsme zvolili proto, aby se tak práce a myšlenky našich českých, slovenských, francouzských, španělských, portugalských a mexických studentů dostaly alespoň na měsíc více do souvislostí řešeného místa a jak doufáme, oslovily nejen kolemjdoucí, ale i potenciální investory.

Potenciál tohoto místa vnímáme jako jeden z hlavních motivů pro vytvoření třinácti alternativních návrhů, jejichž autoři dnes stojí mezi vámi a po tomoto úvodním slovu vás se svými nápady rádi seznámí.

Tématu minibrownfields, jinými slovy hluchým, zanedbyným, hnijícím místům o malé rozloze na území města a jeho centra se náš ateliér věnuje již bezmála více než 7 let. Zpočátkui inspirováni tvorbou japonského ateliéru BOW-WOW, jejich knihou MADE IN TOKYO, úpředstavující myšlenky architektury domácích mazlíčků, prvními realizacemi pazarizické architektury postindustriálních měst holandských architektů Korteknie Stuhlmacher, a španělského architekta Santiago Ciguredy jsme odhalovali bolavá místa na mapě našeho města.

Místa často opomíjená, opředená mozaikou smíšených pocitů, která již delší dobu bez povšimnutí chátrají a celkově tak kazí dobrý obraz města a našich prostranství. Pokud budou nadále opomíjena a přijímána za samozřejmost, bude jejich nadále přibývat. Dnes lze již s jistotou říct, že bez povšimnutí nezůstávají a dokonce můžeme říci, že postupně i mizí. Na místě některých proluk dnes stojí nové administrativní domy, ostatní plochy byly vydlážděny, keříčky odstraněny.

Dnes, po letitých zkušenostech můžeme řícti, že místa podobná tomuto, kde se právě nacházíme a které má podle plánů v podstatě zůstat v takovéto podobě i nadále, jsou místy, kterými jinak sevřené a vydlážděné město „dýchá”. Jaký vzduch to ovšem bude, zda ten industrální, zaprášený, nebo nový, zklidněný a očištěný, je výzvou pro nastupující generaci architektů. Do jaké míry se nám tuto vizi podařilo vyjádřit prosím posuďte sami.

Za realizaci workshopu, jehož výsledkem je tento pavilon děkuji našim studentům a především svému kolegovi, panu architektovi Pavlu Stříteskému.

mapa miniBrownfields

mapa miniBrownfields

Odkazy: mapa miniBrownfields [google maps, in progress]

ZAN 2014 získal ocenění v soutěžní přehlídce prací o cenu Bohuslava Fuchse

V přehlídce semestrálních prací o cenu Bohuslava Fuchse získal náš projekt ZAN 2014 ocenění (28.5.2014).

Kateřina Marečková, ZAN 2014

Fotogalerie ZAN 2014 [flickr.com]

Na prvním stupni výuky architektonického navrhování systematicky uplatňujeme celostní přístup, rozvíjející individuální talent studentů v návaznosti na znalosti, které studenti získali předchozím studiem. Především proto inspirace přichází z celého spektra tvůrčích a vědních oborů lidské činnosti i z nauky o živé a neživé přírodě. Tato směs polarit je výborným výchozím bodem pro sestavení skladby úkolů, které v našem semináři individuálně obměňujeme. Spíše než výsledný estetizovaný objekt je náš seminář zaměřen na nastartování a rozvoj koncepčního tvůrčího procesu.

V úvodu jsme se zaměřili na reflexi lidského pohybu při navrhování prostoru s ohledem na jeho proměnlivost v čase. Čas a prostor jsou dvěma odlišnými filtry, skrze které zkoumáme svět. Smyslem bylo vnímat statický prostor dynamicky, podle svalového napětí, stlačení, koncentrace, akcelerace, relaxace, meditace, tanečních kroků apod. Výsledkem byl koncepčně navržený prostor ohraničený stěnami s otvory.

Ve druhé části jsme se věnovali přepisu předlohy do tektoniky a hledání a nalézání poučení, principů a zákonitostí platných v uspořádaném světě, jenž nás obklopuje. Společně se studenty jsme hledali poučení v předmětech, rostlinách, nerostech, stavbách živočichů apod. Prostřednictvím vědeckých skic a rozboru fotografií jsme zachycovali řídící prostorovou geometrii a vysledované axiomy následně prostřednictvím modelování z papíru převáděli do architektonických forem a struktur. Tuto metodu dále rozvíjíme ve výuce vyšších ročníků při řešení komplexních parametrických struktur v měřítku 1:1.

Modelování a skicování nám jsou nástroji, umožňující nám v závěru racionálně spojit výstupy jednotlivých dílčích úkolů s koncepčními myšlenkami do fyzické podoby – návrhu stavby na konkrétním místě. Metodou vytváření dílčího segmentu a řešením metody prostorového růstu jsme směřovali k návrhu dřevěné stavby lidského měřítka s důrazem na řešení detailů.

Podobným způsobem se v základech architektonického navrhování věnujeme i dalším tématům. Zajímá nás, ne vnější forma, ale logika a čistota vnitřního uspořádání, rozmanitost forem není naším cílem. Podstatný je pro nás soulad tvaru, prostoru a materiálu. V našem semináři se spíše učíme notám a přehrávání stupnic, podobně jako studenti na konzervatoři. Samotná hudba přijde až později (J. Albers).

doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

Článek byl rovněž publikován na těchto webových stránkách:
archiweb

FUTU-RES Košice 2013

Při příležitosti oslav 15. výročí založení Fakulty umění Technické univerzity v Košicích a oslav Košice 2013 – Evropské hlavní město kultury, byla ve dnech 2. – 4. 10. 2013 uspořádána Mezinárodní vědecká a umělecká konference FUTU – RES, které jsem měl příležitost se zúčastnit i vlastním konferenčním příspěvkem.

FUTU - RES, Košice 2013

FUTU – RES, Košice 2013

Můj teoretický příspěvek k tématu Prostor, světlo a tvar byl publikován ve sborníku konference níže je k dispozici ke stažení v PDF.

Program konference FUTU – RES 2013 [.pdf]

Abstrakt

Následující článek popisuje metodu struktivně – taktilního modelování, která má na Fakultě architektry v Brně dlouholetou tradici. Moje technika staví na této tradici a čerpá inspiraci v japonském umění Origami a Kirigami. Spíše než oslavou krásných forem se však struktivně – taktilní tvůrčí proces zaměřuje na studium tektoniky a informovaného architektonického navrhování. Tato technika nachází svoje praktické uplatnění při studentské tvorbě funkčních prototypů závěsných svítidel, jejichž geometrická koncepce je odvozena z výsledků vysledovaných v procesu tvarování papírových struktur.

Klíčová slova: architektura, konstrukce, prostor, světlo, tvar.

Abstract

The following article describes the structive – tactile modeling method which has long been a tradition at the Faculty of Architecture in Brno. My technique builds on this tradition, taking inspiration in the Japanese arts of origami and kirigami. But rather than being a celebration of beautiful forms, structive – tactile generation focuses on the study of tectonics and informed architectural design. The technique finds its practical application in the students‘ creation of functional pendant light prototypes whose geometric conception is derived from observations generated during the paper modeling process.

Text příspěvku ke stažení [.PDF]

PALACKÝ, J. Prostor, světlo a tvar. In Zborník přednášok z medzinárodnej vedeckej a umeleckej konferencie FUTU- RES.Košice: Fakulta umení Technickej univerzity v Košiciach, 2013. s. 34-41. ISBN: 978-80-553-1578- 2.

Přednáška Fold it! na ETSAM – Lecture Fold it! at ETSAM

Poslední květnový týden v roce 2013 jsem na pozvání svých kolegů z CoLaboratorio navštívil jejich pracoviště na vynikající španělské škole architektury ETSA Madrid. Naše setkání bylo završeno mojí přednáškou 28. května 2013 večer. Přednášku s názvem Fold it! navštívilo přibližně sto španělských studentů a několik profesorů.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Podtitulem přednášky byl výčet prostorových operací, prováděných při tvarování papíru, na příkladech aplikovaných výstupů našeho studia při tvorbě prostorových architektonických struktur a při bezprostředním zkoumání jejich vlastností:
touch it, feel it, hold it, bend it twist it, tear it, cut it, wrinkle it, drape it, crease it, corrugate it, curl it, save it for later, reuse it, multiply it, rotate it scale it & eventually also glue it. (Vizoviti, 2003)

Po přednášce a diskusi následovalo neformální setkání s profesory ETSAM v domě Fredericka Coopera (děkana PUCP v Limě), kterého se tradičně účastní zlatá generace španělských architektů a také José Rafael Moneo, letos zastoupený paní Belén (jeho dcerou).

Následující den, při krátké návštěvě města mne oslovily několikařadé bulváry platanů v Paseo de Recoletos a Paseo del Prado současně s velkolepým stejnojemnným muzeem a novou extenzí od architekta Rafaela Monea, vystavěnou v letech 2001-2008 v sousedství monumentálního kláštera San Jerónimo el Real.

Jednoduše úchvatné bylo i ve vzduchu se vznášející a abstraktně působící Caixa Forum (muzeum a kulturní centrum), které společně s vertikální zahradou (navrženou Patrickem Blancem) uzavírají piazzettu na Paseo del Prado.

A na závěr jsem si připomněl svůj pobyt v Bilbau (VELUX Daylight Symposium, 2007) tradiční zeleninovou polévkou v nedaleké restauraci Las Cuatro Fuentes na Calle de la Alameda.

Last week of May 2013 I was invited by my colleagues from CoLaboratorio ETASM to visit their studio at the excellent Spanish school of architecture in Madrid. Our meeting was complemented by my evening lecture on May 28, 2013. The lecture entitled Fold it! was attended by nearly one hundred Spanish students and several professors.

The subtitle of the lecture named a number of spatial operations conducted at the forming of paper, presented on a number of examples of applied outcomes of our research and creation of spatial architectonic structures and immediate investigation of their properties: touch it, feel it, hold it, bend it twist it, tear it, cut it, wrinkle it, drape it, crease it, corrugate it, curl it, save it for later, reuse it, multiply it, rotate it scale it & eventually also glue it. (Vizoviti, 2003)

The lecture and discussion were followed by an informal meeting with professors of ETSAM in the house of Frederick Cooper (Dean of PUCP in Lima), which has traditionally involved golden generation of Spanish architects and also José Rafael Moneo, this year represented by Ms Belén (Rafael Moneo’s daughter).

The following day, during a brief visit to the historic city, I was approached by dignified alleys of plane trees on Paseo de Recoletos and Paseo del Prado, with a spectacular homonymous museum and its new extension designed by architect Rafael Moneo, built in 2001-2008 in the vicinity of the monumental Monastery of San Jerónimo el Real.

Simply breathtaking was the air hovering and abstract Caixa Forum (Museum and Cultural Center), that together with a vertical garden (designed by Patrick Blanc) concludes a piazzetta on Paseo del Prado.

And finally a vegetable soup served in a nearby traditional restaurant Las Cuatro Fuentes on Calle de la Alameda reminded me of my stay in Bilbao at the VELUX Daylight Symposium in 2007.

miniBrownfields

Právě skončil zimní semestr výuky, ve které jsem se opět věnoval tématu minibrownfields.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

MiniBrownfields, tak jak jsem tento okruh zadání pojmenoval v roce 2005, představují návrhy miniaturních staveb na brownfield parcelách (opuštěných, zanedbaných, nevhodně využitých, marginálních, živořících) o minimální rozloze (cca 50-100m2) a neobvyklé konfiguraci, situované zpravidla v atraktivní poloze (v zóně A nebo B) v centru města Brna.

Tyto lokality nalézáme tam, kde se v důsledku vývoje okolní zástavby, se změnami vlastnictví a v důsledku nevhodné parcelace, objevily jako zbytkové, nezastavěné a bujnou vegetací porostlé plochy. Jejich přítomnost a přehlížení nás podněcují k intervenci a stávají se předmětem zájmu našeho studia. MiniBrownfields projekty následně ověřují architektonické koncepty v podobě miniaturních staveb aktivujících potenciál území a obnovujících kvalitu životního prostředí.

Ve studiu se zaměřujeme na materiálovou a konstrukční logiku, vnímavost k řešení detailu, snadnou montáž, technický experiment, kvalitní technické zpracování a úroveň grafického vyjádření. Přitom se opíráme o zkušenosti architekta Samuela Mockbeeho (Rural Studio, Alabama), často i kontroverzní tvorbu architektů Yoshiharu Tsukamota a Momoyo Kaijimy (Ateliér Bow-Wow, Japonsko), Reina Kortekniho a Mechthilda Stuhlmachera (Korteknie Stuhlmacher, Holandsko), Yasuhira Yamashita (Ateliér Tekuto, Japonsko), Santiaga Cirugedy (Urban Perscriptions, Španělsko) a konceptuálních umělců Dana Grahama (USA), Roberta Smithsona (USA) a dalších.

Malá zanedbaná území v centrech měst, která přehlížena ničí kvalitu veřejného prostru a snižují jeho atraktivitu, ekonomickou výnosnost a využití nelze obvykle ani řešit tradičními nástroji plánování a projektování, proto vyžadují neobvyklá alternativní řešení.

Toto téma se objevilo již dříve v Japonsku (Tokio, PET architecture, 2002), v Portugalsku (Lisabon, Urban Voids, 2007) a následně se přeneslo i do ostatních zemí. U nás bylo popularizováno akcemi s názvem Městké zásahy (Praha 2010, Brno 2011), kterých se také zúčastnila i řada studentů, kteří již dříve prošli mým ateliérem.

Motto letošního ateliéru znělo: miniBrownfields: crossing a stream a pro lokalizaci jsme vybrali brněnský přednádražní prostor, který je značně roztříštěný, nepřehledný, s řadou maligních zákoutí, nadřazený dopravě. Anglický název jsem zvolil proto, že zadání zpracovávali zahraniční studenti z Estonska, Portugalska, Francie a také ze Slovenska.

Hlavní tramvajová trasa, lemovaná automobilovou a pěší dopravou v jednom monotónním a kontinuálním páse, táhnoucím se v úpatí kamenného ostrohu Petrov je oným dopravním „proudem”, který se snažíme „překřížit”.

V jednom případě opravdu navrhujeme nové pěší přemostění (Matej Halinár). Tento most doplňuje kaple ticha (Liis Uustal). Jinou variantou je polyfunkční dům podle záměru územního plánu (Ana Heleno). Ve východní části přednádražního prostoru řeší nový trolejbusový terminál dva studenti. Jeden návrh předpokládá zastávku trolejbusu na terénu, zastřešenou hmotou veřejné bibliotéky a pochůzích zelených teras (Pierre Delahaye). Druhý návrh umisťuje zastávku trolejbusu a automobilovou dopravu pod zem, zakrytou restaurací a výstavní galerií (Mariana Alves). V jednom případě jsme také řešili nový potenciální brownfield prostor, který by vznikl po přesunu nádraží do „odsunuté polohy” na místě stávajících peronů a kolejiště, který transformujeme na víceúrovňový cyklistický park s mediatékou (Gaël Bouyer).

Na závěr, moje poděkování za spolupráci při ateliérových kritikách směřuje také k panu architektovi Milanovi Kramolišovi.

Související odkazy: Facebook miniBrownfields, fotogalerie